Nejstarší zpráva o Hamru se datuje k r. 1581, kdy byl založen kostel sv. Trojice. Dějiny Hamru jsou však starší. Některé události jsou zachyceny v různých knihách románového charakteru, jiné jsou podchyceny zkratkovitě v různých kronikách a matrikách. Tak například před rokem 1420, kdy ve Valu stála tvrz (později nazvaná zámek) se v blízkém lese usadili „Adamité“, kteří byli vyhnáni z Jižní Moravy. Proti jejich loupeživému řádění bojovali zpočátku zemané na tvrzích v okolí (pan Valský z Valu organizátor - odtud také Val).
V Hamru také stával u jezu Nežárky železný hamr - odtud název obce Hamr. Původní jméno vesnice bylo „Ostrov“, které vyplývalo z toho, že vesnice byla skutečně ostrovem ohraničeným z jedné strany řekou Nežárkou a z druhé strany 3 rybníky. Druhé jméno Hamr odvozuje knížecí více archivář Petr Světecký právě od „železného hamru“, který stával na místě bývalého mlýna. Vznik mlýna nelze přesně určit. Teprve v r. 1644 jsou zmíněny první údaje o mlýně v Hamru o 3 složeních a 1 stoupětem s názvem „Nový mlýn“. Majitelů se vystřídala celá řada. V roce 1891 byl postaven nový jez na místě starého, který vzala voda. Posledním provozovatelem mlýna byl mlynář Černý, který se v roce 1945 odstěhoval. Po jeho odkoupení Františkem Liškou v r. 1959 byla ponechána obytná část a stavení mlýna bylo zbouráno v roce 1975.
V roce 1747 byl uskutečněn první pokus o voroplavbu. To již stál na místě železného hamru mlýn. Od r. 1842 se stala Nežárka vodní drahou a Hamr prvním zastavením vorů, zejména při nižším stavu vody, kdy voraři ve spolupráci s mlynářem museli zahradit šlajsnu, aby se zadržela voda pro další úsek plavby. Už v té době byla pověstná hospoda u Koloušků, kde se voraři posilňovali. Zámek Hamr získal v r. 1697 svobodný pán z Gerard, c. k. ritmistr. O jeho hýřivém životě a ukrutnostech vůči poddaným píše autor jedné z knih o této obci. Po několika těžkých ublíženích na zdraví a způsobené smrti byl posléze zatčen a uvězněn.
První most přes Nežárku byl postaven v r. 1866, a to dřevěný - 38 m dlouhý a 4,2 m široký.
Druhý most byl postaven přes rameno staré řeky - 18 m dlouhý a 4,2 m široký.
Počet obyvatel Hamru byl k r. 1863 224 osob.
V roce 2002 (11. 8. až 19. 8.) postihly Hamr dosud největší povodně.
Podobný rozsah řádění vodního živlu nepamatují obyvatelé Hamru ani z vyprávění svých předků. Dne 14. 8. 2002 vodní stav na řece Nežárce dosáhl nejvyšších hodnot: 474 cm a průtok 220 m3/sec. Vytopeno bylo celkem 16 rodinných domů. Několik občanů Hamru muselo být náhradně ubytováno a rodinám z vytopených objektů nastalo mnoho krušných a smutných týdnů naplněných těžkou prací, likvidací poničeného vybavení a zprovoznění svých domovů. Několik dní byla též obec Val i Hamr bez zásobování a možnosti využít pozemní komunikace. Voda zalila většinu cest. Jedinou možností bylo využití lesních cest směrem na Klec, před rybníky odbočka vlevo „ke kaštánku“ a dále pokračovat na Kolence a Mláku. Odtud již bylo možno volit směr Jindřichův Hradec či Veselí nad Lužnicí.
Obec následně poskytla občanům z vytopených objektů finanční výpomoc i dotace od státu, pokud o ně požádali. Materiální výpomoc poskytly i firmy. (Firma Siemens přišla s nabídkou elektrotechnického zboží do hodnoty 15 000 KČ do rodiny.) Finanční pomoc zaslala obec Práce, Bezděkovice a město Stod poskytlo vysoušeče. Některým občanům pomohlo materiálově
i občanské sdružení Adra. Významně se na pomoci, záchraně majetku a psychické podpoře při těchto povodních podíleli členové Sboru dobrovolných hasičů ve Valu.
